Z historie

Butovice se poprvé připomínají v roce 1324 jako Bothenwald, ves patřila původně asi k Opavsku, v 15. století byla již součástí Moravy a štramberského panství pánů z Kravař. V roce 1424 připsal Butovice Jan z Kravař své manželce Anežce Opavské, a tak po vymření rodu Kravařů připadla vesnice postupně jejím dědicům, knížatům opavským. Byla součástí fulneckého panství a v roce 1464 ji tehdejší majitelé Zdeněk a Jan Kostkové z Postupic zastavili králi Jiřímu z Poděbrad. Jiří z Poděbrad dal do zástavy roku 1468 celé fulnecké panství i s Butovicemi a později prodal totéž Janovi ze Žerotína a jeho synu Petrovi. Jan ze Žerotína nechal zapsat fulnecké zboží do olomouckých desk zemských, čímž se Butovice staly trvalou součástí Moravy. Po řadě dalších majitelů, vleklých majetkových sporech a novém rozdělení panství v roce 1584 připadly Butovice ke kunínskému panství (kunvaldskému), jehož součástí, a později součástí velkostatku Kunín-Suchdol zůstaly až do roku 1945-47. Posledními majiteli velkostatku Kunín-Suchdol byla rodina Bauer-Chlumeckých, kterým byl majetek v roce 1947 konfiskován.

První bezpečnou zprávu o kostele v Butovicích a faře máme z roku 1434, i když existoval nepochybně již ve 14.století. Ze svědectví bartošovického faráře Karla Fuchse, který byl přítomen v roce 1775 bourání starého butovického kostela, víme, že tehdy byla patrně nalezena listina (dnes ztracená) z roku 1372, v níž si butovský farář Jindřich stěžuje na butovského fojta (rychtáře), že mu neodvádí desátek. V roce 1509 byl do Butovic dosazen bartošovický farář Kašpar. Později mezi léty 1553-1623 byla fara nekatolická a sloužili zde luteránští pastoři, z nichž známe jen dvě jména: Jakub Lotge (1584) a Valentin Calcearius (1619-1623). V letech 1623-1625 zůstal kostelík pro bohoslužby uzavřený. V dalších letech zde byly slouženy opět katolické bohoslužby, patrně knězem z Kletného nebo z Fulneku.. Od roku 1627 vykonával v Butovicích duchovní službu opět bartošovický farář Matyáš Benedikt, později farář ze Šenova M. Jan Wagnerius, který v roce 1642 předal řízení butovické fary faráři v Bartošovicích. Mezi léty 1642 - 1785 byly Butovice přifařeny k bartošovickému kostelu. Od roku 1733 zajížděl do Butovic na konání bohoslužeb lokální kaplan. V roce 1784 zde byla zřízena samostatná lokálie a z ní pak roku 1843 nová katolická fara. Patřila vždy k bíloveckému děkanátu. Lokálním kaplanem byl a později farářem nové katolické fary se stal Anton Wenzel. Duchovní správu vedl farář s jedním kooperátorem. Farnost patřila počtem 3024 katolíků (1943) k velkým farnostem na Bílovecku. Samostatná činnost katolické fary v Butovicích skončila spojením obcí Butovice a Studénka v roce 1959.

Farní úřad v Butovicích spravoval farní kostel Všech svatých, který je dnes kulturní památkou města Studénky a byl postaven na místě starého dřevěného kostelíka mezi léty 1775-1781 na náklady obce a tehdejšího majitele kunínského panství, hraběte Františka Xavera Harracha. Kostel má barokní podobu a v roce 1830 k němu byla dostavěna věž z peněz náboženského fondu. K farnosti patří ještě kaple sv. Anny, postavená okolo roku 1540 butovickým fojtem Jiřím Butovským na počest své dcery, provdané za významného novojičínského měšťana Ondřeje Repu z Greiffendorfu. V kapli se konaly zejména poutní mše a v době přestavby farního kostela zde byly slouženy pravidelné bohoslužby. Později kaple zpustla, byla poničena požárem a teprve v roce 1852 byla znovuobnovena.

Dochovaná jména butovických farářů:

• 1372 Jindřich

• 1509 Kašpar

• 1627-1629 Matyáš Benedikt

• 1630-1642 M. Jan Wagnerius ze Šenova.

• 1642-1657 Vavřinec Ferdinand Weis (Bartošovice)

• 1657-1671 Mauritius Bartoloměj Gerstmann

• 1671-1683 Jan Ignác Pohl

• 1683-1694 Jiří Josef Valentin Münzer

• 1694-1702 Jiří Josef Jiljí Hikel Žitavský

• 1702-1734 Josef Jáchym Lachnit

• 1734-1752 Josef Philipp

• 1752-1772 Mathyáš Czink

• 1772-1802 Karel Antonín Fuchs

• 1771-1807 Josef Nittmann, lokální kaplan v Butovicích

• 1808-1827 František Schneider, lokální kaplan v Butovicích

• 1827-1834 Benjamin Jüstel, lokální kaplan v Butovicích

• 1835-1851 Antonín Wenzel, od roku 1843 farář

• 1851-1865 Václav Runke

• 1865-1874 Antonín Franke

• 1875-1883 Josef Rose

• 1883-1886 František Wiche

• 1886-1896 Jan Hückel

• 1896-1907 František Olenek

• 1907-1923 Jan Špilháček

• 1923-1926 Dr. Theodor Vavruša

• 1926-1938 Petr Chromeček

• 1938 Jan Klučka, administrátor

• 1938-1946 Viktor Ehler

• 1947-1958 Antonín Bilík, administrátor

O nejstarší historii archivu farního úřadu v Butovicích nemáme žádné informace. Víme, že byl součástí majetku farního úřadu a byl zpravidla uložen nejprve v kostele, později na farním úřadě. V Butovicích máme dochována nejstarší kostelní registra z roku 1668, podle kterých v květnu roku 1667 byl butovický kostel vykradený a spolu s penězi a dalšími cennostmi byly poničeny a ukradeny i písemnosti, uložené zde v truhle. Z téhož důvodu byla potom založena zmíněná registra, která měla znovu doložit a písemně potvrdit všechny důchody a kapitály i nadace a další majetek, patřící kostelu, ale i peněžní závazky kostela. V 19. století po znovuobnovení katolické fary byl archiv uložen přímo v budově fary, kde se nacházel farní úřad. Dochované písemnosti nebyly nijak tříděny ani signovány, uloženy byly ve skříni farního úřadu. Podle protokolu z roku 1951, sepsaném na základě zákona č.218/49 Sb. o zestátnění církevního majetku, „..většina dokladů z doby před květnem 1945 byla válkou zničena..“ Po spojení Butovic se Studénkou v roce 1959 byla zrušena samostatná fara v Butovicích a písemnosti odvezeny zřejmě nejprve na MNV do Butovic a později do Bílovce na samostatné pracoviště okresního archivu v Novém Jičíně.

Převzato z internetových stránek děkanátu Bílovec.

https://bilovec.dekanat.cz/index.php?farnost=studenka&zobraz=historie